|
Úvod Já a má sbírka Krystalky Tuzemské přijímače  Zahraniční přijímače Příjimače Tesla Ostatní zajímavé přijímače Stavebnice Reproduktory Amatérská výroba Televizory Staré přístroje Nabízím Sháním Literatura Odkazy na jiné stránky Zajímavosti |
Ahoj, jmenuji se Lukáš Chour, mé sběratelské doupě a někdy v budoucnu možná i museum, byste našli v severních Čechách ve velmi starém a hezkém bývalém mlýnu. Díky tomuto velkému baráku nemám tolik omezené skladovací prostory pro rádia a vše, co kdysi hrálo či bude někdy hrát... Je mi 19 let a studuji ve Varnsdorfu Střední školu elektrotechnickou, obor slaboproudá elektrotechnika. Počátky mé sbírky starých radiopřijímačů sahají do hlubokého dětství. Když mi bylo asi 6 let, dostal jsem za úkol vyklidit sklep u mé babičky ve městě. Kdepak, nebylo tam žádné rádio ani nic podobného, o co by měl sběratel zájem. Mezi starými kompoty, lahvemi, botami a jinou plísní páchnoucí veteší bylo plno starého železa. Nedaleko babiččina domu byla sběrna kovů, a tak jsem směle vše vozil na starém kočárku do sběru. Dostal jsem vždy několik korun, a asi proto se ve mně tato záliba sbírání šrotu uchytila a já začal sbírat šrot i v okolí svého domu na vesnici, později u sousedů a nakonec jsem prodal do sběrny i zahradní nářadí z důvodu, že se stejně používá jen párkrát za rok... Tehdy jsem z toho měl dost velký průšvih a musel jsem ho vykoupit od sběrny zpět. Postupem času jsem zjistil, že za takový měděný kabel či kus hliníku dostanu daleko víc než jen za pouhé železo, a tak jsem se začal soustřeďovat na rozebírání praček, ledniček, televizorů a rádií, a že mi to šlo! Sousedi byli velice rádi, když jsem takovouto veteš odtahal s poděkováním z baráku. Zahrada se plnila odpadem snad rychleji než ve sběrném dvoře, zato já vydělával... Ovšem jednoho krásného dne přišel zlom. Táta mi (asi z kontejneru) přivezl nějaké televize a stará rádia. Na první pohled dalších pár korunek do kasičky, ovšem když se mi pod šroubovákem a kladivem objevilo rádio Máj s tak "podivnou" stupnicí, nějak jsem nemohl udeřit. Líbilo se mi a přišlo mi škoda ho rozebrat, tak jsem si ho nechal vystavené v pracovně. Následně se vyskytlo Empo Poem (taktéž vytažené z kontejneru) a dopadlo to stejně. Jak to bylo dál, to už je pro nás všechny sběratele stejná pohádka. Za peníze, které jsem vydělal za všechen ten šrot, jsem později mj. koupil několik přijímačů od začínajícího sběratele, který přehltil byt 2+1 v paneláku, a začal jsem se věnovat pouze elektronkovým rádiím. Za sedm let sbírání elektronkových rádií jich celkově mám asi 700ks v různém stavu, několik kg radioliteratury a plno jiných starých el. přístrojů. Preferuji tuzemské radiopřijímače od krystalek až po přibližně rok 1974, kdy se přestalo osazovat elektronkami. Dodnes nezapomenu na to, jak jsem střílel do RENsek vzduchovkou s představou, že jde o staré, podivné žárovky. Náhodou to byla celkem sranda, zkuste si to také…   |
